Naše společnost letos slaví 60 let. Tolika let se zdaleka každá společnost nedočká. Výročí 60 let od založení je pro firmy hezkým milníkem, který ukazuje, že jejich práce, obor a přístup měly opodstatnění a smysl. A že byly a jsou důležité pro několik generací těch, kdo od nich služby nebo produkty odebírají.
CRA jsou v 60. roce svého života ve výborné kondici, neustále se rozvíjí, modernizují a ve svém oboru se drží na špici.
Rozhledna a televizní vysílač Praděd je stavba na vrcholu Pradědu v Hrubém Jeseníku. Jeho vrchol je nejvyšším pevným umělým bodem Česka, s nadmořskou výškou mezi 1 637 m a 1 638 m převyšuje vrchol nejvyšší české hory Sněžky. Je to nejvýše položený vysílač v Česku. Jeho stavba byla zahájena v roce 1968 podle návrhu architekta Jana Lišky. Dokončení stavby bylo plánováno na rok 1977, ale kvůli špatným stavebním podmínkám byly práce dokončeny až v roce 1980.
Vysílač je vysoký 146,5 m – původní výška 162 m klesla po výměně anténního nástavce v roce 1993. Veřejně přístupná vyhlídka je ve výšce 73 m, což je 1562,8 m n.m. a je to tak po Sněžce druhé nejvyšší dostupné místo Česka. Součástí objektu je i hotel a restaurace.
Vysílač pokrývá široké okolí a slouží pro televizní i rozhlasové vysílání.
Roku 1881 založili turisté v Jeseníku Moravskoslezský sudetský horský spolek, jehož členové budovali nové stezky, útulny a posléze i horské chaty a rozhledny. O šestnáct let později došlo i na vrchol Praděd, kde se rozhodli postavit kamennou věž. Rozhledna, jejíž plány vypracoval vídeňský architekt a stavební rada Franz Neumann, měla mít romantickou podobu gotického hradu a jméno Habsburgwarte, tedy Strážní věž Habsburg. Se stavbou se začalo roku 1904, ale práce nepokračovaly tak rychle, jak se původně předpokládalo – po roce stavby měla věž jen dva metry. Na náročný projekt totiž chyběly peníze a svou roli sehrály i náročné klimatické podmínky. Její dokončení proto přišlo až za dalších osm let. 32,5 m vysoká věž s restaurací, pokoji pro turisty a vyhlídkou v sedmém patře ale sloužila jen 15 let a poté musela být z bezpečnostních důvodů uzavřena. Rekonstrukce vlhkem nasáklé rozhledny trvala tři roky. Při jejím znovuotevření spolek uspořádal velký táborák s ohňostrojem, který se pak na vrcholu Pradědu konal tradičně každý rok až do okupace v předvečer druhé světové války. V současnosti má vysílač tři křídla a v jednom z nich se nacházejí restaurace a hotel. Zbytek stavby pak slouží pro přenos televizních a rozhlasových vln. Ty první posílají do éteru s výkonem 20 kW vysílače TESLA TV 20E a Rohde & Schwarz NH7200V a osm rozhlasových programů zprostředkovávají posluchačům přístroje TESLA FM2FA, Broadcast electronics a Gorenje FM1 o výkonu 2 kW. Nechybí řada dalších technologií, například všichni tři GSM mobilní operátoři, Armáda ČR, složky integrovaného záchranného systému a další soukromé firmy.
Parametry věže
|
Síť |
Kanál/blok |
Výkon (W) |
Polarizace |
|
Digitální rozhlas 1 |
12D |
10000 |
Vertikální |
|
Multiplex 21 |
26 |
100000 |
Horizontální |
|
Multiplex 22 |
28 |
100000 |
Horizontální |
|
Multiplex 23 |
31 |
100000 |
Horizontální |
Hotel a televizní vysílač Ještěd je unikátní stavba na vrcholu hory Ještěd u Liberce. Je vysoká téměř 100 metrů, s půdorysem ve tvaru kruhu o průměru 33 metrů. Tvar stavby je jednodílný rotační hyperboloid. Jejím autorem je architekt Karel Hubáček. Budova hotelu a televizního vysílače byla postavená v letech 1966 až 1973. Základní kámen byl položený 30. července 1966. Pro svou unikátnost získala několik ocenění a stala se symbolem města i celého Libereckého kraje.
Na místě nynější budovy hotelu a vysílače dříve stála chata Klubu českých turistů, která rovněž sloužila pro televizní vysílání. V lednu roku 1963 ale shořela. Vysílání se podařilo obnovit už za 4 dny po požáru z provizorně postaveného vysílače. Nově postavený vysílač začal fungovat v roce 1971.
V současné době probíhá z Ještědu televizní i rozhlasové vysílání.
Počátky televizního vysílání na Ještědu jsou ještě starší než unikátní věž. 1. července 1958 se odtud ozval vysílač libereckého svazarmovského Radioklubu umístěný v horském hotelu a s anténami připevněnými k zábradlí kamenné věže. Následujícího roku vysílač převzala Správa dálkových spojů a 1. května 1959 byl zahájen pravidelný provoz. Po třech letech pak amatérský vysílač nahradilo zařízení TRSA 56 sovětské výroby. Obrazu a zvuku k plné spokojenosti se však posluchači na Liberecku dočkali až 3. května 1971, kdy byl v novém objektu spuštěn vysílač TESLA III – Zona. V září 1973 pak byl uveden do provozu vysílač druhého programu TESLA TV 5/1 o výkonu 5 kW. Pracovníci Českých Radiokomunikací v následujícím období postupně modernizovali přístroje stanice. Dnes je vysílač osazen výhradně zařízeními TESLA, které šíří do dalekého okolí televizní programy ČT1, PRIMA a NOVA a kromě programů Českého rozhlasu (Radiožurnál, Praha, Vltava) také stanice Radio Proglas, Radio Contact Liberec a Evropa 2. V červenci roku 2009 pak bylo zahájeno z Ještědu digitální vysílání prvního multiplexu vysílačem Rohde & Schwarz. Proto byla v červnu 2009 provedena pomocí vrtulníku výměna anténních systémů umístěných v laminátovém nástavci na vrcholu věže. Mimo televizní a rozhlasové vysílání je Ještěd velmi důležitým uzlovým bodem pro radioreléové a optické spoje, k jejichž bouřlivému rozvoji došlo v posledních letech s nastupující digitalizací a rozvojem mobilních sítí. Roku 2000 byl vysílač na Ještědu označen za českou stavbu 20. století, roku 2005 se v soutěži vyhlášené serverem iDNES zařadil mezi sedm divů Česka a téhož roku získal statut národní kulturní památky.
Parametry věže
|
Síť |
Kanál/blok |
Výkon (W) |
Polarizace |
|
Digitální rozhlas 1 |
12C |
5000 |
Vertikální |
|
Multiplex 21 |
26 |
25000 |
Horizontální |
|
Multiplex 22 |
28 |
50118 |
Horizontální |
|
Multiplex 23 |
31 |
50118 |
Horizontální |
Žižkovský vysílač nebo také žižkovská televizní věž je jednou z dominant Prahy. Je to nejvyšší stavba v Praze s výškou 216 m. Její součástí je nejvyšší stabilní bod ve městě – ve výšce 474 m n. m. Podobu budovy vysílače navrhl architekt Václav Aulický. Věž byla postavena v letech 1985 až 1992. Lokalita Žižkova byla vybrána jako nejvhodnější z dostupných možností v Praze pro výstavbu vysílače. Bylo spočítáno, že aby byla Praha pokryta co nejlépe, musí být anténa ve výšce nejméně 200 m nad terénem. Architekt Václav Aulický vypracoval celkem dvě desítky návrhů na podobu nového vysílače. Vybrána byla futuristická varianta subtilní, a přitom stabilní třísloupové konstrukce, která připomíná startující raketu. Řešení stavby obsahuje několik originálních postupů i patentů.
Základní kámen stavby byl položený v říjnu roku 1985, vysílač byl oficiálně uveden do provozu v roce 1991.
V roce 2000 byla věž osazena plastikami lezoucích „Miminek“ od umělce Davida Černého.
Ze Žižkovského vysílače je odbavováno televizní i rozhlasové vysílání. V areálu je také umístěno datové centrum DC Tower.
Nejvyšší stavba Prahy slouží pochopitelně především účelu, kvůli němuž vznikla, tedy k vysílání televizních a rozhlasových programů na území metropole a provozování dalších telekomunikačních služeb. V době největšího vrcholu analogového vysílání se odtud šířily 4 televizní a 7 rozhlasových programů. Žižkovská věž je navíc místem, kde se úspěšně testují nové technologie. Již v roce 1999 zde proběhly testy digitálního rozhlasového vysílání (T–DAB) a od roku 2000 začalo experimentální vysílání digitální televize (DVB–T). To přešlo v říjnu 2005 do řádného komerčního provozu. V říjnu 2008 byl téměř dvacet let starý televizní vysílací systém za obrovského zájmu obyvatel vyměněn vrtulníkem za nový, přizpůsobený již digitálnímu televiznímu věku. Není tedy divu, že „analogová tma“, která podle státem schváleného plánu přechodu na digitální televizní vysílání postupně pokrývá celý stát, začala v dubnu 2009 také v dosahu žižkovské věže. Dále jsou zde provozovány nové systémy pro šíření internetu a hlasových služeb pomocí technologií WIFI, Angel, WiMAX atd. Svá telekomunikační zařízení a antény zde má i řada dalších společností – mobilní operátoři, telekomunikační firmy, záchranná služba, armáda, policie nebo hasiči. Funguje tu také první peeringové centrum sdružení NIX.CZ, které propojuje sítě poskytovatelů internetu. Mnohá z těchto zařízení jsou napojena na optické kabely, které se odtud rozbíhají do několika směrů k dalším provozovatelům optických sítí v Praze. Rozvoj služeb byl tak bouřlivý, že v roce 2001 musela být mezi tubusy věže do úrovně 111–118 m vestavěna další dvoupodlažní kabina pro nové technologie. V současné době je na věži umístěno kolem 300 kusů nejrůznějších typů antén. Stavba díky svým parametrům působí také jako výzva pro umělce – natáčely se zde například některé české filmy.
|
Síť |
Kanál/blok |
Výkon (W) |
Polarizace |
|
Digitální rozhlas 1 |
12C |
20000 |
Vertikální |
|
Digitální rozhlas 1F |
7A |
792 |
Vertikální |
|
Multiplex 21 |
26 |
31600 |
Vertikální |
|
Multiplex 22 |
40 |
31600 |
Vertikální |
|
Multiplex 23 |
23 |
31600 |
Vertikální |
|
Regionální vysílací síť 12 |
47 |
5000 |
Vertikální |
Vysílač Svatobor se nachází na 845 m vysokém stejnojmenném vrchu nad městem Sušice. Železobetonová telekomunikační věž vysoká 75 metrů byla postavena roku 1959, nedaleko stojí příhradový stožár, rozhledna a turistická chata. Samotný vysílač stojí ve výši 834 m n. m., je viditelný ze širokého okolí a spolu s vrchem Svatobor tvoří dominantu města.
Svatobor je historicky významné místo. Bylo zde staré sídliště pohanských předků a místo náboženských obřadů. Pro staré Slovany byl Svatobor posvátným místem, byl to jejich posvátný háj, sídlo bohů. Je opředen pověstmi o pohanské kněžně Vodolence, kterou podle pověsti lidé milovali a která je v blízkosti Svatoboru pohřbena.
Z vysílače na Svatoboru je šířeno televizní i rozhlasové vysílání. Patří mezi nejstarší funčkní vysílače v Česku. Signálem pokrývá široké okolí.
Původně se na vrcholu Svatoboru nacházela koncem 19. století rozhledna, která však musela být roku 1934 pro špatný stav zbořena. Zánik rozhledny byl nevyhnutelný, postupně se totiž nakláněla, a nakonec byla ze své svislé osy vychýlena o 170 cm. Ještě téhož roku však na jejím místě na popud Klubu českých turistů vyrostla nová a k ní také zanedlouho přibyla ještě chata. Samotný vysílač se kousek pod vrcholem Svatoboru pak objevil v roce 1959. Tehdy se jednalo o stavbu sušického Svazarmu s výkonem zprvu 30 a později 100 W posílající do éteru signál na 6. kanále. O dva roky později tu pak Správa dálkových spojů, jeden z předchůdců Českých Radiokomunikací, spustila provoz půlwatového převáděče, k němuž roku 1966 přibyl pětiwatový zesilovač. To byla však teprve předehra, už roku 1969 začala na Svatoboru vyrůstat 32 m vysoká betonová věž. Koncem roku 1970 se z ní prostřednictvím přístroje TRSA 100 ozval na 6. kanále první program Československé televize, přebíraný nejprve z Krašova a později, po zřízení radioreléové trasy, vysílaný v normálním provozu na 9. kanále. Po dalších pěti letech přibylo zařízení TESLA IV.-V. TV 5/1, díky němuž mohlo být spuštěno šíření druhého programu a který na přelomu osmdesátých a devadesátých let nahradil ZARAT ZNTV 02, dnes zprostředkovávající divákům v okolí program NOVA. Koncem tisíciletí proběhla celková oprava železobetonové věže a výměna nástavce s vysílacím systémem TESLA za nový. Předchozí výpočty sice ukázaly, že změna neznamená pro věž větší statickou zátěž, ale objevil se jiný problém – při rychlosti větru kolem 5 m/s se ocelová konstrukce rozkmitávala. Součástí původního nástavce byl pohlcovač kmitů, který však na novém samonosném anténním systému Kathrein nebylo možno použít. Proto jeho vrchol dostal atypický tlumič v podobě mísy o průměru 41 cm, v níž je umístěna téměř třiceticentimetrová ocelová koule o hmotnosti 816 kg. Zařízení funguje tak, že koule převalující se v míse pozastavuje protipohybem kmitání vrcholu konstrukce. V téže době zde byly instalovány nové vysílače TESLA TV 5G vysílající na 35. a 52. kanále programy ČT1 a ČT2. Nejnovější změna pak nastala v listopadu 2008 spuštěním digitálního vysílače DVB-T na 49. kanále a s výkonem 5 kW, pracujícího v digitální síti 1 pro Českou televizi.
Parametry věže
|
Síť |
Kanál/blok |
Výkon (W) |
Polarizace |
|
Digitální rozhlas 1 |
12C |
1000 |
Vertikální |
|
Multiplex 21 |
26 |
100000 |
Horizontální |
|
Multiplex 22 |
34 |
100000 |
Horizontální |
|
Multiplex 23 |
31 |
100000 |
Horizontální |
Televizní vysílač Lysá hora stojí v Moravskoslezských Beskydech, východně od vrcholu Lysé hory s výškou 1324 m n. m. Samotný vysílač má výšku 78 metrů, stojí v nadmořské výšce 1313 m n. m. a je tvořen třemi samostatnými, navzájem spojenými částmi. Stavba byla postavena podle projektu pražského architekta Trnky ve druhé polovině 70. let 20. století. Pravidelné televizní vysílání bylo zahájeno 1. března 1980.
První zmínky o Lysé hoře jsou ze 13. století, kdy je zmiňována jako Lissa huera. Svým typickým tvarem s homolovitým vrcholem, kterému se lidově říká Gigula, a právě s budovou vysílače je dominantou celého kraje.
Zajímavostí Lysé hory jsou její příznivci – Lysaři, kteří takřka každý den vystupují na horu a zase scházejí dolů. Někteří mají i přes 300 výstupů za rok.
Rozhodnutí k výstavbě vysílače na Lysé hoře padlo v polovině sedmdesátých let minulého století, kdy se začínalo s budováním sítě vysílačů pro nově vzniklý druhý televizní program. Nejdříve bylo zapotřebí vybudovat devět kilometrů dlouhou asfaltovou příjezdovou komunikaci vedoucí z osady Papežov až na vrchol a spolu s ní byl do země uložen i vysokonapěťový elektrický kabel. Věž vysílače pak postavil podnik VOKD Ostrava. Samotná stavba se skládá ze tří částí – šestipodlažní budovy, tzv. „objektu A“, v němž jsou umístěna veškerá technologická zařízení, bočního energetického křídla neboli „objektu B“ s transformátory a rozvodnou a z podzemní části v podobě „objektu C“, ve kterém se skrývají náhradní zdroje energie. Ze střechy „áčka“ ční vzhůru anténní nosič s laminátovým nástavcem, na němž jsou připevněny antény pro vysílání televizních programů. 1. března 1980 zahájil provoz klystronový vysílač TV 20/4D s výkonem 20 kW, a to na 37. kanálu. Tímto zařízením se z Lysé hory šířily televizní vlny až do roku 2003, kdy ho nahradil polovodičový vysílač firmy Rohde & Schwarz, jenž nadále posílal do éteru program ČT2. Od roku 1988 se z Lysé hory ozýval i program ČT1, a to nejprve prostřednictvím maďarského přístroje GK 80 o výkonu 60 W a později díky devadesátiwattovému vysílači od slovinské firmy Elrad. Jako na jiných stanicích i tady má kromě Českých Radiokomunikací svá zařízení i řada jiných společností, například Armáda ČR, Policie ČR, T-Mobile, Telefónica O2, Vodafone, HZS MS kraje, Důlní průzkum Ostrava, Sitour atd. Vzhledem k půlroční nepřístupnosti objekt vysílače vyžaduje stálou přítomnost obsluhy, která zabezpečuje provoz objektu a operativně udržuje provoz všech technických zařízení. Sníh zůstává na vrcholu Lysé hory průměrně 171 dní a výjimkou nejsou téměř třímetrové závěje.
Parametry věže
|
Síť |
Kanál/blok |
Výkon (W) |
Polarizace |
|
Multiplex 21 |
26 |
25000 |
Horizontální |
|
Multiplex 22 |
28 |
25100 |
Horizontální |
|
Multiplex 23 |
31 |
25100 |
Horizontální |
Kleť je s nadmořskou výškou 1084 metrů nejvyšším vrcholem CHKO Blanský les. Nejstarší kamenná rozhledna v ČR byla na Kleti postavena v roce 1825. Vrchol hory Kleť byl také posledním místem, odkud při srpnové okupaci v roce 1968 šlo vysílání Československé televize. Československá televize vyslala na místo speciální štáb a zřídila provizorní vysílací pracoviště, odkud vysílala informace pro diváky v Československu i Rakousku. To byl na Kleti původní vysílač – 116 metrů vysoký příhradový stožár.
Současný vysílač byl uvedený do provozu v roce 1978. Je to 172 metrů vysoká ocelová konstrukce, viditelná zdaleka. Zajišťuje televizní i rozhlasové vysílání. V jednu chvíli stál nový vysílač na vrcholu hory Kleť i se svým předchůdcem, starý vysílač byl ale rozebrán.
Původní rozhledna byla na Kleti vybudována mezi lety 1822–1825, čímž se stala první kamennou rozhlednu v Čechách. O sto let později k rozhledně přibyla také horská chata. V roce 1957 byla na Kleti zahájena výstavba objektu vysílače, jenž měl signál šířit po celých jižních Čechách. V pořadí to byl pátý vysílač základní sítě v tehdejším Československu. Na vrchol začal proudit materiál, převážně beton a ocel, a na prvního máje roku 1959 se začalo s vysíláním. Parametry věže byly na tehdejší dobu úctyhodné – vážila 214 tun a rovnováhu 115,6 m vysokého kolosu udržovaly čtyři rozkročené nohy zabetonované v zemi. Samotné vysílací zařízení dodal podnik TESLA. Bylo vyrobeno už roku 1956, poté putovalo po několika výstavách v Budapešti a Bukurešti, a jeho cesta nakonec skončila v Českých Budějovicích, respektive na Kleti – zaměstnanci Českých Radiokomunikací mu proto dali přezdívku Bu-bu-bu. Jednalo se prý o spolehlivý přístroj, který trochu zlobil jen při oživování. Při zkušebním vysílání měl obraz rozšiřovaný do éteru plno „duchů“ neboli odrazů, protože byla špatně zapojena anténa. Lidé si však mysleli, že je chyba na jejich přijímačích a strávili spoustu času marnými pokusy o vylepšení příjmu. Ani život spojařů, kteří tehdy obsluhovali vysílač, nebyl jednoduchý. Střídali se ve službě dvakrát týdně a nebylo výjimkou, když jedinou možností, jak se na vrchol Kletě dostat, byl náročný pěší výstup. Zajímavé zážitky obsluze vysílače přinesl i rok 1968. Po uzavření televizních studií tehdy zůstaly v provozu jen vysílače, a tak i na Kleť dorazil přenosový vůz. Velitel zdejší české vojenské posádky televizní pracovníky okamžitě zařadil „do stavu“ a z vrcholu se pak vysílalo tři dny až do chvíle, než padly výhružky, že vysílač bude zničen dělostřelbou. Za dobu své existence vysílač také pochopitelně prodělal řadu změn. Tou největší bylo v letech 1974–1977 vztyčení nového anténního nosiče, který z vrcholu vyčnívá dnes. Ve dvou úrovních ukotvená „roura“ s laminátovým nástavcem je vysoká 176 m, a patří tak dosud k našim největším stavbám. Inovacemi pochopitelně prošla i technologie vysílače a také organizační struktura – zatímco v osmdesátých letech minulého století tu bylo zaměstnáno až 45 lidí, dnes je provoz automatický a na jeho dohled stačí jednočlenná osádka.
Parametry věže
|
Síť |
Kanál/blok |
Výkon (W) |
Polarizace |
|
Digitální rozhlas 1 |
12C |
20000 |
Vertikální |
|
Multiplex 21 |
39 |
100000 |
Horizontální |
|
Multiplex 22 |
27 |
100000 |
Horizontální |
|
Multiplex 23 |
22 |
100000 |
Horizontální |
Co všechno jste nevěděli o televizním a rozhlasovém vysílání? Už 60 let ho k vám domů doručují České Radiokomunikace (a jejich předchůdci). Moderátor Tomáš Pancíř vyzpovídal zajímavé osobnosti z oblasti pozemního vysílání, které se podílely a podílejí na jeho rozvoji. Mezi zpovídanými najdete například architekta žižkovského vysílače Václava Aulického, experta na historii vysílání Dušana Líšku, současného ředitele CRA Miloše Mastníka a další.
Pražská Žižkovská věž, televizní vysílač a hotel na Ještědu nebo vysílač na Lysé hoře. Jen málokdo z nás si umí představit českou krajinu bez těchto významných staveb, které se pyšně tyčí nad ulicemi měst a vesnic. Přestože jsou to stavby technické, staly se symbolem místa, kde stojí, zdaleka přitahují pozornost. Na první pohled jsou jako nejvýraznější připomínkou šedesátileté činnosti Českých Radiokomunikací, které stojí za jejich provozem i údržbou.
Proto na počest 60. výročí svého založení připravily České Radiokomunikace sérii pochodů k šesti ikonickým vysílačům po celé republice, během nichž budou moci účastníci získat speciální výroční vizitky. Komu se podaří shromáždit všech 6 výročních vizitek, tedy se vyšplhat ke všem 6 vysílačům, může je proměnit v zajímavé ceny.
Série pochodů zároveň slouží nejen jako ohlédnutí se za historií Českých Radiokomunikacích, ale jedná se také o výjimečnou příležitost prozkoumat šest zcela specifických a pozoruhodných lokalit. Výroční vizitky byly totiž vydány k vysílačům na Ještědu, Žižkově, Kleti, Lysé hoře, Pradědu a Svatoboru. Vizitky budou ke koupi v kioscích, chatách nebo recepcích, které v rámci vysílačů nebo jejich okolí fungují. Samotné vysílače a jejich zázemí nebudou speciálně zpřístupňovány. Vizitky není nutné v žádném konkrétním pořadí, posledním výletem by měl ale být výstup na Ještěd nebo pražský Žižkov. Právě na těchto dvou místech budou totiž k vyzvednutí speciální odměny.
Po předložení všech šesti vizitek účastnící získají skládací šňůrkový batoh, láhev a pláštěnku s logem Českých Radiokomunikací. Ideální výbava na další výlety! Zajímavosti o těchto vysílačích se zároveň je možné dozvědět na výstavě, která stojí přímo u Žižkovského vysílače a na 6 výstavních panelech ukazuje historii, informace a zajímavosti o těchto 6 vysílačích. Více o turistických vizitkách se dozvíte zde.
Vizitky spolu s odměnami lze získat od 1. července do konce září nebo do vyčerpání zásob.
